Říjen 1938 - 70 let od německé okupace
Dne 7.října 1938 byla Stráž ochrany státu rozpuštěna a učitel Obertel "se slzami v očích oznámil příslušníkům SOS, že území Sudet musíme postoupit německé Říši". Státní úřady zařídily evakuaci českých státních zaměstnanců, zejména úředníků. Pod slovy o udržení češství v okupované oblasti bylo naléháno na české dělníky, aby zůstali. V odpoledních hodinách, po odevzdání klíčů od četnické stanice starostovi Emilu Lauterbachovi, se evakuovali členové policie a četnické stanice.
V noci ze 7. na 8. října prošla městem ustupující armáda. V dopoledních hodinách nového dne procházely náměstím směrem k nádraží krycí jednotky. Na její konečnou část, v síle asi jednoho praporu, stříleli němečtí ordneři z tzv.Leoberku /dnešní svah nad sokolovnou/ a poté ještě z vily továrníka Kargla. Ordneři dále napadli vůz praporního trénu se zbraněmi a municí. Bránící se vojáci, kteří nemohli použít svých zbraní, byli odzbrojeni, spoutáni a přes celé město vedeni zpátky do sklepů tiskárny, kde byli uvězněni. Tuto ztrátu zjistila vojenská jednotka při zastavení pod Jelením vrchem a velitel ihned vyslal vojáky s lehkými kulomety. Ti si za velkého pokřiku shromážděného obyvatelstva vynutili vydání zatčených i zabavených zbraní a poté se připojili k jednotce. Při odchodu směrem ke Stachovicím opět členové Freikorpsu a ordneři stříleli ze svahu Jeleního vrchu, ale nikoho nezranili.
Asi jednu hodinu po pěší jednotce přes město projížděly poslední jednotky československé armády. Fulnek byl již zaplaven říšskými vlajkami a transparenty. Na českém hotelu Jelen vedle radnice byl umístěn dvacetimetrový transparent "Und doch haben wir gesiegt und dafür danken wir unseren Fürer" .
Od 8. října zajišťovali pořádkovou službu ve městě příslušníci SdP a tzv. F.S. / Freiwilliges Schutzkorps /, utvořené převážně z řad sportovců. Ráno 9. října v osm hodin ráno se rozezněla siréna a byly vyvěšeny vlajky s hákovými kříži, který byly již delší dobu připravovány. Ještě stále městem procházelo české vojsko. V dopoledních hodinách došlo k zajímavé události : "V deset hodin prosili čtyři vojáci o azyl. V poledne projely městem dvě poslední auta s rozmontovanými zbraněmi. Český velitel marně žádal o vydání dezertérů. Poté byla na náměstí vytvořená vojenská rojnice připravená ke střelbě. Nyní s vojenskou silou opět žádal velitel vydání dezertérů. Když jeden z příslušníků F.S. ohlásil, že němečtí vojáci právě vstupují do města, opustil velitel se svým doprovodem urychleně město." Ve čtyři hodiny odpoledne již bylo známo, že německé vojsko vstoupilo do obcí Vrchy a Lukavec.
O příchodu německých okupantů příznačně informuje članek Die Heimat frei v novojičínském zpravodaji :"Konečně přišel den našeho osvobození, ve kterém za nepopsatelného jásotu a nekonečného nadšení našich obyvatel drželi ozdobnou podobu příchodu mocné německé armády do našeho pěkného Kravařska.... Jako uragán vysyčelo z davu mnohatisícové souhlasné, vždy opakující svaté zvolání, nespočetné ruce natáhnuté vzhůru k německému pozdravu, postavy se vzpřímily a vzrostly, tisíce papírových praporků mávalo, mnoho vřelých slz se valilo ze zčervenalých tváří vzrušením, z kostelní věže duněly zvony vážně a přiměřeně, mír vyzváněný zvukem zvonů : Vrátili jsme se - naše milá vlast , naše Kravařsko, je opět německé, opět svobodné, třpytící se zbraň velké německé říše poskytuje záruku, že to ještě někdy jiné bude! ...Děkujeme našemu vůdci! Tak prožívá Kravařsko své osvobození a svúj návrat do velké vlasti."
Dne 10. října obsadily město pěší a motorizované německé jednotky, ve kterých byli i uprchlíci z Fulneku, spolu s policejní jednotkou a tankisty. Ve školní kronice je tato událost popsána následovně : "Dne 10. října přijely do Fulneku první motorizované jednotky armády velkoněmecké říše. Město bylo bohatě ozdobeno vlajkami, křížemi a transparenty, které vyslovovaly dík vůdci německého národa Adolfu Hitlerovi za osvobození sudetského území. Na náměstí stála před radnicí tribuna, ze které zdravil starosta města, bývalý ředitel školy ve výslužbě Lauterbach armádu a dal ve známost, že náměstí bude přejmenováno na náměstí Adolfa Hitlera". Město bylo vyzdobeno mnoha obrazy vůdce, nacistickými znaky. Na zámku nad městem svítil v nočních hodinách barevný hákový kříž po dobu následujících 14 dnů vždy po setmění až do svítání.
Nejpodrobnější záznam o obsazení Fulneku a následujících dnech existuje z pera neznámého fulneckého obchodníka a drogisty : "10. říjen. V toto pondělí jsou ve městě všechny obchody zavřeny, v oknech jsou Hitlerovy obrazy. Továrny stojí. Okolní obyvatelstvo proudí do města. V oknech vlají prapory s hákovými kříži. ...Spolky a školní mládež slavnostně napochodovaly na náměstí, které bylo v okamžiku ucpáno množstvím lidí. Za vyzvánění zvonů vtáhlo v deset hodin německé vojsko do města. Kolony aut byly jásotem uvítány. Starosta Emil Lauterbach pozdravil generála von Rundstedta, který v krátkém projevu nazval město Fulnek jako sídlo "in Namen des Fuhrers". Nejdříve nyní začal průjezd německého vojska, který celé hodiny neustával."
Následující den po obsazení dorazily do Fulneku obsazovací oddíly. Byly ubytovány v Jahnově tělocvičně, restauračních sálech a v soukromí. V hotelu U Jelena úřadoval generál Rundstedt se svým štábem. Vrchní velitel německé armády, generál - plukovník von Brauchitsch, navštívil odpoledne Fulnek a zapsal se do pamětní knihy. Poté jej bouřlivě přívítalo přes tisíc lidí.
Ve Fulneku začali řadit ordneři a členové Freikorpsu. Nastalo zatýkání a vyslýchání českých občanů. Ti byli také odváženi do Opavy, kde byli uvězněni. Někdy trvala vazba i 6 měsíců. Většina lidí byla bez rozsudku z vazby propuštěna, někteří byli transportováni do koncentračních táborů. Čeští občané, kteří byli na neokupovaném území jako vojáci nebo ve státních službách a vraceli se ke svým rodinám do Fulneku, byli zatýkáni a propuštěni pouze poté, jestliže jim nebyla prokázána protiněmecká činnost. Toto zadržení trvalo obyčejně 14 dní. Příslušníci SA a NSDAP konali skoro po celý týden prohlídky u českých občanů a hledali zbraně, české knihy, obrazy představitelů republiky a cenné věci. Ještě dříve město opustili někteří fulnečtí Židé. Zatýkáni byli i příslušníci německé sociální demokracie a uvěznění u Okresního soudu.
Ve Fulneku zůstalo po všech evakuacích a stěhování ze 650 Čechů okolo 120 českých občanů. Mezi českými fulneckými občany, kteří zde žili po dobu okupace, patřili : Marie Baláková, Dominik Bednařík, Karel Bednařík, Hubert Bröckel, Štěpán Bröckel, Alois Calábek, Jan Calábek, Jaroslav Černý, Rudolf Činčala, Alois Dvořák, Karel Fulnek, František Gelner, František Heiník, Josef Janiš, Vavřinec Jurčík, Petr Mik, Josef Mikš, kaplan Antonín Novotný, děkan František Ocásek, Ladislav Paseka, Vladimír Patrmann, Miroslav Píša, Josef Plašil, Vilém Sokol, Anna Stašová, Josef Strachoň, Karel Sukup, Stanislav Šindler, Oldřich Šolastr.