Fulnek - blíž k pramenům

Únor 1948 - 60 let od převratu

Nejlépe vyjádřil slovy situaci příchozích únorových událostí,první řečník do nově zavedeného fulneckého rozhlasu, ministr informací Václav Kopecký. Na prosincové veřejné schůzi v roce 1947 řekl : "Nesmíte být proti nám! Být protikomunistický, to je vlastně velezrada." Situace uvnitř státu se stala napjatější a vyvrcholila v politickou krizi. Její odraz lze pozorovat i ve Fulneku. Zde docházelo k seskupování sil v obou táborech. Příznivců linie komunistické strany a jejich odpůrců. Představiteli posledně zmiňovaných byli politicky činní lidé v městské správě, v Sokolu, zejména čelní představitelé ČSNS a ČSL. Spolu s fulneckými osobami, které byly v období první republiky veřejně činné. Např. poslanec Jaromír Špaček a statkář Bohumil Jiřičný. První byl za první republiky národně demokratickým poslancem - pobočníkem T. G. Masaryka v Rusku, členem branně bezpečnostního výboru parlamentu. Další jmenovaný byl vyšším záložním důstojníkem. Po osvobození Bohumila Jiřičného navštívil i ministr zahraničí Jan Masaryk. Oba byli napojeni na vojenský okruh protikomunistických představitelů. Jeden z pamětníků vzpomíná :"Během svého soukromého hospodaření jezdíval / statkář Jiřičný / často do Štítiny u Opavy...Bylo mě známo, že mezi něma / Jiřičný a Píka / probíhají velmi důležité hovory za přítomnosti dalších vojenských kapacit, jako Kutlvaser atd. ...Byla to neuvěřitelná opatření. Často v té věci k nastávajícím dnům vzpomínal pan Jiřičný : Máme tam venku nějakého velkého muže JUDr. Papánka."

Dynamičtěji se odvíjela činnost místní KSČ. Její členové se stávali aktivními původci připravovaných politických změn. Jeden z řad členů této strany na osudné období vzpomíná : "Politický boj ve městě neustal, naopak se zostřoval." Komunistickou stranou byl pomalu rozvíjen tlak na opoziční představitele a nastávalo sledování jejich činnosti. "Před únorem jsem jako soused pana Jiřičného často pozdě večer sledoval kolem statku a bytu rozsáhlá opatření - rozestavění hlídek atd., což již předpovídal gen. Píka."

Vyvrcholení politického boje nastalo právě v únoru 1948. Pražské události rozběhly kola sílícího komunistického státního převratu na všech regionálních úrovních. Tehdy "události nabraly rychlý spád." Městský výbor KSČ, jehož členy byli Jan Vach, Josef Kotulán, Jan Kohout, Josef Kubáč, Petr Kadlčík, Miroslav Mokroš, Karel Něnička, Miroslav Hajda, Stanislav Šindler, František Martinic, převzal iniciativu. Posledně zmiňovaný vzpomíná : "Když na Staroměstkém náměstí v Praze promluvil 21. 2. 1948 s. Klement Gottwald a vyzval všechen pracující lid k bdělosti i ostražitosti a do boje proti zrádné reakci, komunisté ve Fulneku jednali odhodlaně a rozhodně, za souhlasu převážné většiny pracujících fulneckých závodů." Poněkud jinak, mírněji, hodnotí průběh událostí pamětní kniha : "Únorové události 1948 měly ve Fulneku klidný průběh. Nedošlo k žádným incidentům....".

V Praze vznikl Ústřední akční výbor Národní fronty, vrcholná instituce všech akčních výborů. Svým provoláním požadoval vytvoření akčních výborů. Akční výbory se zakládaly veřejně na společných schůzích zástupců politických stran a masových organizací. Z iniciativy Komunistické strany Československé ve Fulneku byl ustanoven již 24. února místní Akční výbor Národní fronty. Prvním jeho předsedou se stal Petr Kadlčík /KSČ/, jednatelem byl zvolen Miroslav Klamka /ČSSD/. Zahájil svou činnost ve spolupráci s MěVKSČ a MěstNV. Zároveň došlo ke schůzce zástupců městského výboru KSČ a ZO KSČ Ostravských dřevařských závodů, na které byli přítomni : předseda MěVKSČ Jan Vach a členové výboru Ladislav Kotala, Evžen Vlček a František Martinic. Na této schůzi bylo rozhodnuto vytvořit ozbrojený oddíl komunistů, který by zabezpečil ostrahu fulneckých závodů. Tímto úkolem byli pověřeni Evžen Vlček a František Martinic. Ti navázali kontakt s členy KSČ v textilním závodě Lodena / bývalá Pollakova továrna / Karlem Pagáčem a Františkem Zapletalem. Tak byl vytvořen ozbrojený oddíl. Jeho členy byli : Evžen Vlček, František Martinic, František Hromada, František Zapletal, Karel Pagáč, Rudolf Stuhl, Jan Vrána, Ladislav Kotala, Josef Kotala st., Vojtěch Večeřa, František Volek, Josef Borák ml., Josef Bílek, František Pavelka, Jan Čajka, Vojtěch Macháň a Rudolf Chalupa. Skupina pak tvořila jádro Lidové milice. Navázala kontakt s příslušníky SNB, zejména s velitelem Jaroslavem Valným, který : "vystřídal reakčního velitele Studeného". Jak František Martinic vzpomíná, velkou úlohu sehrál tehdy mladý příslušník SNB František Pavlica. Hlídky nestřežily pouze závody, ale také celé město. Pamětník hodnotí únorové dny slovy : "Díky rozhodnosti komunistů proběhly klidně a bez pokusů narušit pořádek a klid města."

Klidně, ale o to razantněji v rámci totalitní linie, postupoval nově zřízený Městský akční výbor. Nejpřilehavěji hodnotí jeho cíle fulnecká pamětní kniha : "Očistné řízení zavedl MAV NF proti těmto osobám Františku Dresslerovi, Františku Filipi, Karlu Sukupovi, Pavlíčkovi, Janu Segeťovi, Leo Macháčkovi, Frant. Hanušovi." Důvodem bylo protikomunistické smýšlení a jejich angažovanost ve veřejném životě. František Dressler byl čelným představitelem ČSNS a Sokola, František Filipi - členem Sokola, Karel Sukup ve vedení ČSNS, Josef Pavlíček - byl v úzkém spojení s prvorepublikovým poslancem národní demokracie Špačkem a statkářem Jiřičným, Jan Segeťa spolu s Leo Macháčkem byli členy ČSL a František Hanuš byl aktivním členem Československé národně socialistické strany.

Na základě rozhodnutí akčního výboru a ve smyslu znění vyhlášky Ministerstva vnitra ze dne 25. února 1948 byli zbaveni funkcí členů MNV a jeho komisí tito fulnečtí občané : za stranu národně socialistickou František Hanuš, Karel Viaclovský, Josef Fojtů, Karel Sukup, Marie Dvořáková, Karel Jarolík a za stranu lidovou Františka Mikšová, Jiří Kotala, Eduard Čech, Leo Macháček, František Ehler, Josef Sokol.

Dne 10. března 1948 se konala schůze městské rady. Na začátku členové uctili památku tragicky zemřelého ministra zahraničí Jana Masaryka. Dále předseda MNV v projevu zdůraznil, že : "jak v městě tak i v celé republice potřebujeme klid k práci, máme-li splnit předpoklady danné vládou, to je, aby dvouletý hospodářský plán byl splněn do 28. 10. 1948". Poté byli přijati nový členové. Dva členové KSČ : Vladimír Dostál, František Zlámal, členové Československé strany sociálně demokratické Štěpán Říhánek a Miloslav Klamka. Byly taky rozvrženy funkce jednotlivých členů městské rady. Do příští schůze měla Československá strana sociálně demokratická obsadit funkci prvního místopředsedy.

Druhý den proběhla schůzka všech zaměstnanců MNV, kde jim předseda místního národního výboru "vysvětlil práva a povinnosti". Při této příležitosti museli zaměstnanci předložit svá poslední školní a "jíná kvalifikační osvědčení". Fulnecké MNV obdrželo od nadřízeného okresního výboru vyhlášku o opatření k zajištění městské správy. Podle ní musela městská kancelář připravit pro schůzi Akčního výboru seznam všech členů MNV, aby tento mohl být "podle stávající skutečnosti" nově doplněn. Okresním národním výborem v Novém Jičíně bylo oznámeno zbavení členství v radě MNV Františka Hanuše /ČSNS/, Karla Viaclovského /ČSNS/, Leo Macháčka /ČSL/ a Jiřího Kotaly /ČSL/. Ihned 14. března 1948 ve 14 hodin Komunistická strana československá pořádala v místním Dělnickém domě veřejnou schůzi.

Po únorových událostech zůstal předsedou MNV Petr Kadlčík /KSČ/ a funkci místopředsedy zastával Miroslav Klamka, který byl v polovině března delegován místní Československou sociálně demokratickou stranou

Předseda MNV hodnotí následující období ve svém pozdějším politickém úvodníku slovy velmi výstižně : "Skutečnost, že za námi stojí celou svou silou SSSR, způsobila, že se imperialisté neodvážili pokusu přeměnit naši zemi v druhé Řecko. Mohli jsme si své vnitřní věci vyřídit i v roce 1948 sami, bez vměšování, bez cizí intervence, ústavní cestou.

Naše smlouva se SSSR - bez toho by nebyl ředitelem dolů a laureátem státní ceny Jaroslav Miska, prostý baník, jehož údělem by v kapitalismu bylo dřít s jedinou vyhlídkou do budoucna - s vyhlídkou na nezaměstnanost. Bez toho by nenosila státní řád na své hrudi Anežka Kantnerová nestala by se z dojičky pracovnicí ministerstva, ale hladověla by v otročině pro velkostatkáře.

Naplňujeme ji /československo-sovětskou smlouvu/ každodenně činy všech na svém místě tak věrně, jak to činí sovětský lid a jeho vláda.

A bude dobře v naší zemi !!!!!!! "

Naše vláda se stala nitkami Sovětské totalitní komunistické politiky, někteří byli vyloučeni z veřejného života, někteří skončili ve vězení či uranových dolech a mnozí lidé odešli do kapitalistických zemí. Nestalo se tak jenom ve Fulneku samotném, ale v celé naší zemi na dobu několika desetiletí.

Komentáře

Přehled komentářů

點子數位科技有限公司

(PhillipHEF, 20. 6. 2020 19:02)

點子數位科技有限公司

https://spot-digital.com.tw/

Menu

Fulnek - blíž k pramenům

Únor 1948 - 60 let od převratu

Komentáře

Přehled komentářů

點子數位科技有限公司

Как раскрыть сердечную чакру

Комбинированная изоляция

Поиск контактной информации и отзывов по номеру

Элитные индивидуалки Астрахани

ТД Енисейпром производство трубопроводной арматуры

Электрические насосы для ГСМ

Будущее - СССР сайт

Купить сплит систему в Ростове-на-Дону

Protective face respirator FFP2

Магазин пивоварения

Установка кондиционеров в Новосибирске

Женский форум

Всё о Ландшафтном дизайне

Новинка самоходная тележка Мотомул Крым

Биоразлагаемые пакеты для собачьих экскрементов

Модный интернет магазин детской одежды

Самолет tv

Поиск mp3 скачать музыку мелодию на телефон

Hi! Only from 18+!

Fotoalbum

Poslední fotografie

Toplist

Oblíbené odkazy